Jako červené šperky Červené stolní lampy. Jsou působivé, protože na první pohled zaujmou svým vzhle...
Na žebříku
Dneska si na svou první instalaci svítidla ze žebříku vybavuji s lehkým smíchem. Vzpomínám, jak pěkně pracné to bylo. Kolikrát jsem na něj vylezla zbytečně a pro drobnost se vracela dolů. A co mi chybělo za pomůcky. A to podotýkám, že jsem nemontovala nic naostro do skutečného stropu! To bych opravdu nezvládla.
Zažila jsem řadu elektrikářů. Viděla jsem borce, šikovný od pánaboha a i ty skutečně pomalé, co svítidlo i rozbili svou absolutní nejistotou. Viděla jsem namachrovanýho borce, co mi v klidu prošel světlem se zvednutým žebříkem bez mrknutí oka a bez omluvy. Viděla jsem i takové, co byli prostě profesionální elektrikáři a práce s nimi byla skvělým zážitkem.
Co se tím snažím říci je, že je to vždycky o lidech. Můj obdiv mají všichni, co si plně uvědomují, že jsou najatým nástrojem na odbornou montáž svítidla z hlediska bezpečnosti, toho které si klient vybral. A že se očekává od nich šikovnost, za kterou mají plné právo na zaplacení za práci. A že tedy nemají svému zadavateli mluvit do vkusu nebo posuzovat kvalitu či nekvalitu svítidla podle toho, jak dobře se mu to montuje. Natož cenu, vkus, názor. Protože tím dávají svému zadavateli najevo, že si nevybrali dobře, možná dokonce i naletěli. A to považuji za největší škodu pro tento obor.
Myslím na všechno v dobrém, protože jsem až na výjimky, a s těmi se už neuvidím, zažila jen ty skvělé. A protože já nejsem žádný odborník, ale pozorovací schopnosti mám dobré, nepíšu o tom, jak rozdávám rady, ale o tom, co jsem pochytila a nemám to dál jak jinak využít. A ti kluci šikovní zase nemají čas něco psát na internet.
.png)
3 položek celkem